|
Dne 20. 9. 2018 proběhl na naší škole doprovodný program k projektu „Ovoce do škol“.
Firma MK Fruit měla pro žáky I. stupně skvěle připravený program, který nenechal v klidu chuťové pohárky žáků a taktéž procvičil mozkové závity. Žáci měli možnost ochutnat čerstvě vyrobené šťávy z různých druhů ovoce a zeleniny a měli poznat, z čeho je šťáva vyrobena.
Nejvíce dětem chutnala šťáva „maminkovská“ tedy z mrkvičky a jablíčka. U dalšího stanoviště zase na žáky čekal Libor s mixerem a z něho připravené smootie z 5 ingrediencí ( banán, kiwi, jablko, med a voda).
Pracovníci firmy si pro žáky připravili minikvíz a za každou správnou odpověď se dávala odměna.
Překvapením bylo i to, že žáci měli poznat po čichu druhy koření. Bez problémů poznali pepř, skořici, kmín, ale největší problém byl badyán. Žákům připomínal bombony, ale jak se přesně jmenoval věděla jen jedna žákyně.
Zkrátka nepřišli ani žáci II. stupně. Pro zpestření výuky a hlavně dodání vitamínů dostali žáci na ochutnání v každé třídě jablečný mošt a ovocné pyré.
Celé dopoledne rychle uteklo a budeme se zase těšit příště.  |
|
Dne 27. července 2018 proběhl na cvičné hřišti, za silně větrného počasí letecký den se soutěží házedel a RC modelů. I přes nepřízeň počasí a potlučené modely soutěž proběhla ve veselé náladě. Rekordní lety jsme zaznamenávali převážně při neměřených zkušebních hodech. První místo si nakonec vybjioval Matouš Bartůšek, druhý skončil Jakub Hájek a třetí Vojtěch Vénos. RC letadla byl problém kvůli poryvům větru vůbec udržet ve vzduchu. Nedjdéle létal Marek Ceh, který zvládl i přistání. Jan Zajích s malým modelem Lazy Bee se udržel ve vzduchu jen do prvního větrného poryvu. Třetí místo obsadil i bez RC Vojtěch Drtil se svým házelem kategorie A2. Další polétání uskutečníme hned první prázdninovou sobotu.
|
|
Ve středu 20.6. 2018 se konalo vystoupéní mladších dívek v gymnastice. Mládší dívky předváděli svá vystoupení na stejnou hudbu a se stejnými cvičícími prvky. Porota se musela soustředit na každý cvik aby mohla vybrat tři nejlepší. Závodu se také zúčastnily 3 stařší, které měly svoji vlastní skupinu. Přes veškerou nervozitu závodnice vše odcvičily a nejlepší tři dostaly ceny.
1. místo- Podhorná Daniela
2. misto- Taliánová Martina
3. místo- Šťastná Kristina
Na akci se podíleli:
Vendula Kobzová, Dominika Hnátková, David Víšek, Marie Kamlarová
  

|
|

V pátek 15. července 2018 se uskutečnil závěrečný Robotický Boj pořádaný gymnáziem Jeseník. Pro náš robotický tým je to byla soutěž opravdu jen za kopcem. Pořadatelé s desetiletou zkušeností, nachystali v tělocvičně školy téměř domácké prostředí. Seděli jsme před gymnazisty ze Zábřeha, kousek od průmyslováků z Uničova a studentů z Polska.
Pro sledovače čáry byly stanoveny dvě kategorie. LEGO a mikroprocesor bez rozlišení věku. Soutěžní dráha nám připadala jednoduchá. To nebylo jako v Praze. Ale měla svá úskalí. Kategorie LEGO neměla omezení, co se týká počtu čidel. Tak se po dráze proháněla monstra se čtyřmi čidly. To ani v rychlosti nepřehlédne žádnou zatáčkou. Přesto se nám podařilo prosadit v soutěžním poli. Veronika Havlíčková se svým dvoučidlovým robotem Artur postoupila až k finálovým jízdám. Desetisekundový propad za ostatními roboty působil možná děsivě, ale štěstí bylo na naší straně. Jeden s robotů opakovaně vyje z dráhy. Tak nám zajistil pěkné 5. místo. 7. místo obsadil robot Jana Rupricha a Davida Víška. Na 8. místě skončil Marek Ceh.14. místo obsadili naši nováčci Martin a Kuba.
V mikroprocerech se Jan Zajíc a Matouš Bartůšek opravdu předvedli. Nejen, že vzali na soutěžní dráhu naše staré roboty – veterány. Nakonec s nimi do finále nepostoupili, ale diváci si užili legraci a rozhodčí předvedli ohromnou trpělivost. Opravd a vydrželi ty dvě minuty čekat, než stroje dopajdaly do cíle. Vedle veteránů, ale postavili i náš ZUMO pásák. Malinko jej poladili. Snažili se z něj vytáhnout maximum. Snaha byla oceněna a přivezl jim z finále třetí místo. S medailí v ruce hned radostněji spěchá na vlak.
Fotografie ze soutěže |
|
|
Za zvuku státní hymny jsme společně zahájili nový školní rok.
 
|
|
Od poloviny dubna měli žáci druhé a třetí třídy pravidelně každou středu plavecký výcvik. Všech 20 lekcí bylo pod vedením Plavecké školy Zábřeh. Děti se učily různé plavecké styly, skoky do vody i potápění. Během hodin si chodily odpočinout do vířivky nebo do sauny. Poslední lekce byla zakončena minidiskotékou, kterou si žáci maximálně užili. A na úplném konci nechybělo ani mokré vysvědčení.
Děkujeme celému týmu Plavecké školy Zábřeh za výborně odvedenou práci.
Učitelky 2.A a 3.A Marie Matysová, Jana Křesinová
  
|
|
V úterý 19. června 2018 se konala soutěž Gymnastické závody- starší dívky. Měly za úkol předvést svoji krátkou sestavu a zaujmout porotu. Všechny dívky byly moc šikovné a i přes velkou nervozitu předvedly krásná vystoupení s různými gymnastickými prvky. Porota to s rozhodnutím neměla lehké, ale nakonec se všichni shodli na třech nejlepších.
1. místo: Špačková Denisa
2. místo: Vlčková Aneta
3. místo: Danielová Aneta
Všem dívkám děkujeme za účast:)
Jana Divišová, 9.B





|
|

O víkendu, ve dnech 9. – 10. června, se v prostorách kongresového centra v Praze, pořádala mezinárodní soutěž v devíti robotických disciplínách, rozdělených ještě do kategorie stavebnic vlastní konstrukce. Tak bylo k vidění robotické sumo, sledovač čáry, sbíraní plechovekv od kečupu, záchrana medvěda, závod robotů na okruhu, úklid hraček, soutěž v nápaditosti a autonomní řízení ve městě. Zúčastnili jsme se v naší nejsilnější disciplíně – sledovač čáry LEGO a vlastní konstrukce robotů. Soutěžní pravidla nerozlišují věk závodníků, tak jsme se ocitli na startovací čáře vedle národního týmu university Malta, studenty z italské Boloně, polskými středoškoláky z Rybniku a robotického kroužku z Nuslí. Rádi jsme viděli staré známé z Uničova, nebo Jedovnice. V kategorii sledovačů čáry startovalo 30 strojů LEGO a 34 mikroprocesorových konstrukcí.
Soutěžilo se od sobotního rána. Ve vlaku ze Zábřehu jsme nabrali ještě poslední síly a v 9:20 hod jsme už v prostorách Kongresového centra obhlíželi soutěžní dráhy. Od finálových jízd nás dělil postup přes čtyři kvalifikační kola. Ke spokojenosti našich robotů se jezdilo v sále bez oken. První kolo bylo připravené tak aby robot prokázal, že se udrží na vytištěné čáře. Chtělo to jen vyladil robota na poměrně ostré zatáčky. Od samého počátku vzbuzoval úsměv robot ze st arého Lega Technics, což byla konstrukce Jana Zajíce a Matouše Bartůška, kteří už v prvním kole prokázali, že bude nutné s nimi počítat. I naše Lega úspěšně kličkovala první dráhou.
V druhém kole nás čekaly křižovatky ve tvaru Y. Dobře naprogramovaný robot se rozhodoval pro kratší trasu, robot s programem pro jednoduchou čáru bezradně cukal, ve snaze se rozhodnout kudy dál. Tady už startovací pole začalo řídnout.
Náš tým už v sobotu odpoledne usilovně řešil překážky v třetím kole. Do 18 hodiny měla většina našeho Lego týmu jistý postup do čtvrtého kola. Přišla pěkná odpolední bouřka a nás čekal přesun do kempu Sokol v Dolních Počernicích. Naštěstí v podvečer přestalo pršet a tak jsme už za dvě hodiny seděli v příjemné restauraci u večeře. Klidné prostředí v mobilních domech mezi stromy na okraji Prahy umožnilo některým dolaďovali programy na do dalšího kola .
Ráno, hned po snídani, jsme vyrazili zpět do kongresového centra. Čekalo nás nemilé překvapení. Dráhy kvůli divákům přestěhovali k vysokým oknům s výhledem na Hradčany. Roboti jakoby zapomněli, jak mají jezdit. Malý kontrast mezi čárou a dráhou způsobylo vyjetí z dráhy, nebo v horším případě pád se stolu. Honza s Matoušem museli vyřešit, jak se vyhnou překážce, aniž by ji povalili. Ultrazvukový dálkoměr odmítal měřit a narychlo přiletované tlačítko převracelo překážky. Nakonec jej přelepili co nejníž a dráhu, sice s drobným posunutím, překážek projeli.
Čtvrté kolo se stalo trápením. Honza s Matoušem opět zaklínali robota, tentokrát musel projet úsekem, kde chyběla čára. Místo aby jel rovně, jen se otáčel. Počet mobilních robotů se snižoval. Změna kalibračních hodnot nepomáhala, končilo to dalšími marnými pokusy. Čas pro poslední projetí dráhy čtvrtého kola, byl stanoven na 11:20 hod. Tímto časem, skončilo i naše programátorské úsilí.
Protože do odjezdu vlaku nám zbývalo ještě pár hodin. Proto jsme dobře poobědvali a prošli Vyšehrad, Nábřeží Vltavy a Nuselské údolí. Odpolední bouřka nás zahnala zpět do Kongresového centra a na nádraží.
Do finále jsme se nedostali. A jak jsme dopadli na mezinárodní soutěži bez rozlišení věku? Protože kvalifikační jízdy se nejely na čas, známe jen pořadí podle ukončených kol. Tak náš školní robotický tým ve složení Marie Matýsová, Julie Nováková, Veronika Havlíčková, Jan Ruprich, David Víšek, Marek Ceh, Jan Zajíc, Matouš Bartůšek, Lukáš Havlíček, Martin Havlíček, skončil někde mezi 12 a 24 místem z 64 robotů. Nejlépe si vedl v kategorii mikroprocesorů robot Jana Zajíce a Matouše Bartůška. V Kategorii Lego potom robot Jana Rupricha a Davida Víška.
Další fotky z Robotického dne
|
|
V pátek 1. června se 8. třídy naší školy vypravily v rámci projektu „Gramotnosti inovativně“ do Brna. Postupně jsme navštívili Planetárium, hrad Špilberk a Hudební scénu Městského divadla v Brně.
Návštěva Planetária zaujala všechny žáky díky videoprezentaci v sále Digitária. Při virtuální prohlídce byli přeneseni do míst, o kterých se jim pouze zdálo a do kterých se nikdy nedostanou. Před vstupem žáci využili venkovních atrakcí, které prověřily jejich získané znalosti z fyziky a matematiky.
     
Po občerstvení v brněnském centru jsme v dusnu překonali krátký výstup do kopce a ocitli se v areálu hradu Špilberk. Prohlídka místních kasemat doprovázená erudovaným výkladem mladého, ale zaníceného průvodce, který zaujal všechny přítomné, byla na vysoké úrovni.
   
Prostory hradu jsme následně využili k tomu, abychom zdokonalili svůj vzhled a přizpůsobili jej blížící se návštěvě divadla. Bouřka, která nás nečekaně přepadla při cestě do města, nás lehce zaskočila, ale neodradila od cíle. V těchto chvílích se naplno projevily dobré vztahy mezi žáky obou tříd, když se navzájem chránili před deštěm.
Muzikál „Horečka sobotní noci“ byl svým provedením jedinečný. Výtečné výkony herců a tanečníků nenechali nikoho chladným. Závěrečné patnáctiminutové „standing ovation“ potvrdilo nezapomenutelný zážitek.
Spokojené výrazy v obličejích účastníků zájezdu svědčili o jedinečnosti této akce. Návratu v pozdních večerních hodinách se nikdo nebránil.
Marie Baslerová, Pavel Polák
Ještě pár dalších fotografií. |
|